Poutník

Šel dál, kam ho nohy nesly. Další rok strávený na cestě se nezadržitelně blížil ke svému konci. A poutník věděl, že již příští rok nalezne svůj cíl. Nebo alespoň útočiště, kde by na čas strávil pár chvil odpočinku ve společnosti lidí. Jak ti mu scházeli… Ale ještě za nimi nemohl. Ne, dokud nenastane ten správný den. Cesta ho vedla kolem jezera. Měl pocit, jako by to místo bylo něčím zvláštní, ale nedokázal říct čím. Slunce už pomalu začínalo zapadat, když došel k staré vrbě. Usadil se k jejímu kmenu, opřel se a jen tak se kochal výhledem. Najednou měl pocit jako by na kopci viděl stát hrad. Překvapeně zamrkal, ale hrad byl ten tam. „Jsi už unavený, kamaráde,“ promluvil sám k sobě. „Potřebuješ se pořádně vyspat.“ Poutník zavřel oči a během chvíle upadl do...

Pro Nebelvírskou kolej

Věnováno lvíčatům! -*- Komnaty v barvách zlaté a rudé. Místo jež pro vás vždy domovem bude. Toť kolej plná hrdých lvic a mocných lvů, kde strávíte svého života tisíce dnů. Zde najdete přátele na život celý. A poznáte význam slov hrdý a smělý! Je pro mne ctí, že poznala jsem Vás trochu více. Tak dovolte popřát vám krásné svátky – Vaše madam kolejnice.

Dámy se svatozáří

Věnováno Any a Dawsonce. Milé dámy, bez vás by byl hrad smutný. Ale to moc dobře víte. -*- Rok s rokem se sešel, ty stále tu kráčíš a stále na studenty metat kletby ráčíš. Svatozář na hlavě držet ti nechce, ty ji však narovnáš a zpět usadíš lehce. Ať stále jsi stejná – ať stále jste dvě. Praštěné, veselé i zákeřné… No prostě své! Krásné svátky mi nezbývá, než tobě přát. Teď prosím omluv mne, musím pana Králíčka hrát…

Pro bobří slečnu

Věnuje Eillen McFir Elat Má drahá slečno bobří, kéž všichni by byli tak dobří. Vy sluncem jste na hradě zdejším. Z jezevců pro mě nejmilejším. Vám děkuji za slůvka milá. Jen díky vám jsem u Vrby tak čilá. Vy dáváte mi sílu snažit se pro hrad dál, tak aby si každý u Vrby odpočal a smál. Snad potěší Vás tento drobný dárek. Umění rýmů jsem jako autor trochu dalek…  A buďte stále tak krásná bytůstka dobrá. To přeji vám a k tomu za mazlíka...

Vánoce pod Vrbou

Lov bobříků se pozvolna chýlí ke svému konci a začíná Advent. I Vrba již pomalu odhazuje poslední lístky a halí se do bílého hávu. Nemusíte se ale bát, že by šla Vrba spát. Tak jako každou zimu, i letos se těší na společné Vánoce, kdy Vám poskytne prostor pro předání dárků pro spolužáky či oblíbené profesory a zaměstnance. Letošní rok jí budou nápomocné i sněhové víly. Slíbily, že Vrbě pomohou na její proutky přichytit povídky, básničky a vzkazy, které se rozhodnete prostřednictvím čítárny předat. Přátelé milí, teď prosím nás vyslyšte. Vánoční přání ve velikém napište. Příběh od srdce je nádherný dar, který kdy kamarád příteli dal. Na dary vaše se velice těšíme. Ať jsou jich mraky! A my tomu věříme! Letošní svátky vás pohostí Vrba. A věřte nám, že bude velice...