* Královské fauní bingo *

Z lesního porostu na plácek k Vrbě vplul zářící duch prvního fauního krále. Rozhlížel se kolem jako by nepoznával místo, které bývalo jeho královstvím. „Na tebe si vzpomínám,“ zašeptal hlasem slabším než jemný vánek. „Za mých let jsi byla slaboulinký proutek, který bojoval o život. Jsem rád, že jsi byla dost silná, moje milovaná Vrbičko.“ Vrba se zachvěla pod dotekem mlžné dlaně, která přejela po jejím kmeni. Na jedné z větví se tím pohybem rozbalil pergamen s příběhem. „A vidím, že láska k vyprávění tě nepřešla,“ usmál se duch a usadil se na výrůstek, který tam ještě před chvílí nebyl, a který vypadal jako fauní trůn. Kolem něj se začala zjevovat lesní zvířátka. Fauní král se dal do vypravování. Všichni v okouzlení poslouchali...