Podvod

Z pera Veroniky Narcissy Williamsové.

-*-

Ludikruta to už ani nezaskočilo. Ladná postava seskočila z římsy a za tichého šumění deště zmizela ve stínech.
Povzdechl si. Vzpomínal. Jak si psali dopisy plné horkých vět, jak v soubojáku ničili svět a jak při večerních vyjížďkách… No, minulost je minulost. Teď mu jediná osoba, která mu dřív kryla záda, podkopla nohy a ještě se u toho od srdce zasmála.
Posadil se na mokrý kámen a znovu si povzdechl. 234. Taky mohl dát trochu těžší pin. Anebo neměl tolik pít? Neměl ani náladu vzteky nakopnout ten otevřený trezor. Měl pocit, že důvěra sejfu byla nalomena stejně jako ta jeho.