Z pera Indris Elwinor.
-*-
Cítil se jako stoletý stařec. A to mu přitom nebylo ještě ani šedesát. Proč zrovna on musel mít tu smůlu a dostat se do této situace? Srdce se mu svíralo smutkem a neskutečnou bolestí.
Bylo to správné řešení. Dokonce jediné, které poskytovalo aspoň nějakou naději. On nepochyboval o tom, že je to nutné. Jenže v těchto nelehkých časech nikoho moc nezajímalo, co je vlastně moudré nebo správné. Když stojíte na prahu války, všichni dychtí jen po krvi a mstě.
On však musel rozhodnout v zájmu všech.
„Národ mě bude nenávidět. Ale aspoň přežije.“
Jedním tahem podepsal listinu a rozplakal se.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!