Lehkomyslnost

Z pera anonymního autora.

-*-

„Tak já už teda pojedu.“

„Sama? Počkej, zavolám ti taxíka,“ nabídl se Petr a úkosem pohlédl na lahve od vína na nočním stolku. Aneta se mu zavěsila kolem krku a políbila ho o něco vášnivěji obvykle.

„Já to zvládnu, broučku, tak dobrou,“ zašvitořila se smíchem a než Petr stačil zareagovat, byla ve výtahu. V tu chvíli se proklínal, že nemá řidičák. Nervózně přemýšlel, jestli by neměl zkusit někomu zavolat.

Aneta vyšla do tmy a nastartovala Forda. Dalo jí zabrat trefit se klíčem do zapalování, ale nakonec to zvládla. Petr z okna nervózně sledoval, jak stříbrné auto mizí kdesi v dáli.