Z pera Indris Elwinor.
-*-
Průvod se vydal na pomalou cestu do vnitrozemí. Kůň kráčel pomalu. Zaprvé proto, aby šetřil síly na další cestu, a pak také kvůli krávě, která se vlekla za vozem přivázaná narychlo je kusem provazu.
Povoz byl plně naložený jejich nejdůležitějším majetkem. Jen tak tak, že se na kozlík vmáčkla Nanynka s babičkou. Ostatní museli jít pěšky. Maminka tiše plakala do kapesníku a bála se, co je ještě čeká.
Dědeček ji konejšil.
„Jednou se vrátíme. Vojáci tu nezůstanou napořád. Život v horách je tvrdý. Vzdají to a odtáhnou.“
„To jsou jen snové představy, dědo. Ale přála bych si, aby se naplnily.“
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!