Zoufalství

Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav.

-*-

Je to slastný okamžik.

Nejsem, nedýchám.

Kolem mne jen tma.

Jen mne nenuť brečet.

Ne, dneska ne. Dneska jsem mrtvá.

Je čas se usmívat.

Zeširoka. Vesele!

Už se přece nemůže nic zlého stát, ne?

Už nikdo neodejde. Už se nic nerozbije. Usmívej se.

I když třeba nemáš půlku ksichtu. Ses taky nemusel střílet do hlavy.

Polib mne.

Ne, opravdu.

Polib mne.

Oči ti lezou z důlků. S rozkoší se jimi proplétají červi.

Ach, no není to krásné?

Prý nás sem zaválo zoufalství.

Nad životem. Nad světlem… Ale koukni, není to nádhera?

Necítím žádnou bolest ani smutek.

Konečně můžu otevřít oči.