Stoslůvka k Zelenému čtvrtku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování.
Na přání autora vydáno anonymně.
*
Jiří se udýchaně skrčil. Nevěděl, jak dlouho už před nimi utíkal, ale věděl, že nikdy nesmí přestat běžet. Oni se nezastaví před ničím. Nejdřív Antonín, potom Rudolf… Co když to příště bude právě on, kdo skončí v jejich spárech? Dveře kostela se náhle začaly otřásat. Někdo se dobýval dovnitř. Jiří věděl, že mu nezbývá nic jiného, než vyšplhat nahoru do zvonice. Neměl na výběr. Vylezl na velký měděný zvon. Dole se vylomily dveře. Jiří se v hrůze naposledy otočil k nebi. Nebe se však před ním náhle otevřelo. Byl Zelený čtvrtek. A na Zelený čtvrtek všechny zvony odlétají do Říma.
Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!