Stoslůvka k Modrému pondělí sepsaná v rámci Velikonočního drabblování.
*
Nakoukla přes okenní římsu.
„Tak co?“ zajímala se Barborka.
„Je to nádhera, jako vždycky!“ vydechla Marijánka. Přes čirou tabulku pozorovala nádhernou výzdobu, která byla připravena na pondělní odpolední mši. Všude se objevovaly modré a fialové závěsy. Oltář byl potažený saténem v purpurové barvě.
Najednou pod sebou ucítila prázdno. Ani se nenadála a padala podél kostelní zdi. Za chvíli ležela na zemi rozpláclá jak široká, tak dlouhá. „Kam jsi zmizela?“ podívala se vyčítavě na kamarádku.
„Promiň, zrovna šel okolo pan farář, tak jsem se chtěla schovat, aby nás neviděl, že šmírujeme.“
Obě děvčata se na sebe podívala a začala se smát.
Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark.
Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!