Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první.
Jsme tady. Každý ve své vlastní bublině. Mluvíme, ale nikdo nás neslyší, ve světě pohádek. Proč jsme tak osaměni? Chtěli bychom vystoupit ze své krajiny… a začít křičet, něco cítit, žít! ale… ale nikdo by neslyšel, nikdo by se nezajímal. Každému bychom byli stejně jedno, jako jsme teď, jako jsme byli vždycky. A tak kráčíme zajati, ve svém mýdlovém světě, upíráme oči ven a čekáme, až někdo propíchne naše nicotné bytí. Až zmizí ty bubliny, my z nich vystoupíme a něco se stane. Až svět dostane jasnější barvy. Až nebude jen teď a TADY, i když věčně plujeme v sobě.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!