Tři oříšky pro nikoho.
Doplněno v bonusovém kole.
Marianne se zájmem prohlížela nádherně zdobené dámské střevíce, nejspíš z neoviktoriánské doby. Nebyly to obyčejné střevíce. Tyto byli okřídlené, chvílemi se drobná stříbrná křidýlka hýbala. Na každé střevíci byli podivuhodné hodinky.
„Ach, ty jsou krásné. Pro koho vlastně jsou, strýčku?“ tázala se baculatého hodináře, který zrovna kreslil stroj času. „To je dlouhý příběh, Marianne.“ mávl rukou a pak se zarazil. „Vlastně, to je jedno, má drahá. Už si pro ně nikdy nepřišla.“ prohlásil vyhýbavým tónem a pokrčil rameny.
„To je vskutku zajímavé. Kouzelné střevíce pro nikoho.“ Zamumlala Marianne a kroutila hlavou. Pokračovala v prohlídce a nechala střevíce svému smutnému osudu.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!