Hudba budoucnosti
Doplněno v bonusovém kole.
Starý děda položil noviny s datem 18. května 2057 na stůl. V tu ránu do pokoje vběhl malý chlapeček.
„Mami, mami! Já už mám hlad!“
Mladá žena sáhla do malého šuplíku. „Na,“ podala synovi dvě tobolky. Ten si je strčil do pusy a s blaženým výrazem odešel z pokoje.
Děda se zamračil. „Měla bys tomu klukovi taky uvařit někdy něco pořádnýho, ne ho dopovat práškama.“
„Jestli tím ‚pořádným‘ myslíš skutečné potraviny, pleteš se. Jejich hodnoty sacharidů, bílkovin a tuků jsou otřesně nevyrovnané. Doba se od přelomu tisíciletí změnila, tati.“
Děda se kabonil dál. Jako dítě si takhle budoucnost teda nepředstavoval.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!