Andělé všedního dne.
Doplněno v bonusovém kole.
Seděla v trávě a pozorovala malého človíčka, jak poletuje všude kolem a radostně výská. Její pětiletý chlapeček se právě snažil chytnout barevného motýlka. Ten jakoby tušil jeho cíl, se k němu jen trochu přiblížil, ale bravurně unikl dětské ručičce, která se po něm natahovala.
„Mami, mami, podívej!“ křičelo dítko a ukázalo na motýla.
Usmála se. „Vidím ho, je krásný.“
„Já chci taky umět létat!“ zakabonil se klučík a rozběhl se k mamince.
Ta se jen smála. „Ty jsi můj malý andílek,“ zašeptala mu do ouška. Kdyby tak každý den byl krásný jako tenhle. Pozorovala svého syna a měla důvod žít.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!