DM 42 – Janel

Něco končí, něco začíná.

Se skleničkou šampusu v ruce se zamračeně dívala na noční oblohu, po které tančily jiskřičky ohňostroje. Zase jednou konec roku… roku, který nic nezměnil, vlastně nic nepřinesl, jen byl tím posledním, který strávila jako „dítě“. Zítra, hned zítra má narozeniny a pak už bude oficiálně dospělá.
Otřásla se. Jak strašně to zní. Proč musí všechny hezké věci skončit?
„Co že tady sedíš tak sama?“ ozval se za ní hlas a ona se otočila. Sympatický kluk, snad kamarád bratra něčího spolužáka nebo tak něco… „Hmm… šťastný nový rok,“ pronesl, když mu neodpověděla. Možná něco končí… ale třeba taky něco jiného začíná?