Růžové brýle.
Svatý Valentýn
Pátek nezačal zrovna nejlépe. Daniela bolela hlava, tudíž vrhal přes brýle vražedné pohledy na vše, co se odvážilo hlasitěji nadechnout. Navíc ve své přihrádce na dokumenty objevil podivnou obálku.
„Migréna? Mám odejít?“ zeptal se opatrně Jaroslav L., který dorazil vzápětí.
„Pokud nemáš na čele srdce s nápisem Miluji Tě Danieli, potom můžeš zůstat!“ vrčel kolega.
„Copak?“
„Tohle!“ ; Daniel vrazil Jaroslavovi list papíru.
„Valentýnka?! Slečna potřebuje brýle. Slepecké,“ zašklebil se ten, když si přečetl značně neumělou báseň urážející jeho vytříbený vkus. Načež byl poctěn pohledem tak jedovatým, že by dokázal otrávit celou Prahu, Brno a ještě by zbylo na průměrnou ves.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!