Růžové brýle.
Ležely na polici v obchodě. Vypadaly, že se mi chtějí vysmívat. Vybírala jsem si nové obroučky, co by mi šly k obličeji a barvě očí a vlasů – a žádné nebyly! Všechno moc hranaté, kulaté nebo v divném odstínu.
Jenom tyhle příšerné růžové se tam šklebily a věděly moc dobře, že by mi slušely nejvíc. Že budu vybírat, až přeberu. Že se mi to vymstí a budu vypadat jako pitomec.
Přesto jsem si zkoušela modravé, oranžové, do hněda, dokonce i brčálově zelené, které bezkonkurenčně vyhrály boj o největší hrůzu na mém obličeji.
Ale než nosit růžové brýle? To radši budu slepá!
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!