Hudba

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Vítr rozházel noty, které tak pracně napsala do sešitu. V notách byl kus její duše, utrpení, lásky a naděje. Ani skladbu nestačila zahrát. Poslední vteřina, kdy do plic vdechla čistý vzduch, kdy v jejích uších zazněl něžný tón harfy, poslední myšlenka, kterou věnovala své velké lásce. Její dech utichl a oči přestaly mrkat. Zemřela. Její hudba však hrála dál, ptáci pěli její písně, které dál zněly ve vzduchu, vítr je roznášel do dalekých krajin, kde jej uslyšeli vesničané a spolu s větrem a slavíky je pěli i oni. Její duše možná odešla, ale její odkaz nikdy. Její hudba zněla dál.