Věnování: Drahá Helen, za to, co pro mě neustále děláš, a za to, že jsi prostě báječná, jsem ti napsala báseň. Je o průběhu našeho přátelství.
Jak jsem tě poznala
Já vzpomínám na časy,
kdy nováčky jsme byly.
Měly jsme vlastní trasy,
ovšem jednou se jak voda zpily.
Pak Effie nás vzala pod křídla svá,
ale my nevědomky byly stále.
Já na její svěřenkyně rozhodla se ptát,
tak se nebráním vlastní chvále.
Tys viděla, jak píšu si tvé jméno pod stromem,
pak naštěstí tys za mnou přišla.
My setkávaly se pod jedním domem,
a sedávaly na různá křesla.
U Rosmerty si však stále sedáváme spolu,
což náladu mi vždycky zvedne.
Naše BOMBA zničí i dům trollů,
a možná i stodolu od vedle.
Tak ale nekončí příběh náš,
veselí se táhne dál a dál.
To je kouzlo, co je jen v nás,
ten oheň, co vždy a stále plál.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!