Veni, vidi, vici.
Vítězství.
Opojné rozradostnění se nad něčím tak malicherným. První je sladké a stačí jen, když se nám moc zamotá hlava a už bez něj nemůžeme žít. Oslavná záře, fanfáry – stačí je mít v duchu, v sobě, nechat se jimi obluzovat.
A pak už na ničem jiném nezáleží. Přijít, vidět, zvítězit. Zas a znova. Nedávat šanci protivníkům. Neohlížet se na překročené mrtvoly. Jen ten pocit…
Šel za ním. Rychle, pomalu, občas trochu klopýtavě. Bylo to víc než cokoliv jiného – všechno ho přestalo bavit ve chvíli, kdy to vyhrál.
Když umíral, chtěl, aby po něm něco zůstalo. Ohlédnul se za životem.
Prohrál.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!