Noc s nepřítelem
Les. Všude jen nevlídné stromy spolčené se stíny, které se vkrádaly kamkoliv, kam jim to blížící se noc dovolila.
Jasně. Les a já, jak jsem jen mohla zapomenout. Zabloudila jsem, což se na nepřátelském území pokládalo za menší porážku. Hlavně když byla tma. Už teď, když se začínalo teprve šeřit, jsem měla husí kůži po celém těle. To vytí vlků, ne li něčeho horšího, hlasité kroky pozorovatelů, jejichž oči jsem na sobě cítila při každém kroku… A co teprve pocit, že oni přímo vidí, jak se do mě zakousnou. Oklepala jsem se, noc s nepřítelem mě bude asi pěkně bolet..
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!