Z Vergiliova stolu

Poletím

Susy Wernerová · · 1 min čtení · 0 komentářů

Další lístek ze Susyiny poezie.

Chci lítat,

Já věřím že poletím.

Začíná svítat.

Proletím stoletím.

Na skále stojím,

Rozpínám ruce.

A víru mojí,

Zastaví soudce

Ten rozsoudí zda poletím,

Zda doletím až ke hvězdám.

Nebo přiletí mi prokletí

A spolu s vírou duši odevzdám.

Tak co? Přidělíš mi křídla?
Už nechci kráčet světem.

A tak ze skály vzlítla,

Divokým a ladným skokem.

Pár chvil jak by letěla

Pocit plný svobody.

Zpátky do propasti sletěla,

Duše plná pohody.

O skály se zabila,

rozhodl to osud

Ale svůj sen si splnila,

Duše vzlétla odsud,

Mrtvá a štastná?

Jak můžu být,

Duše je krásná

i bez těla se dá žít.

Komentáře

Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!

Napsat komentář

Komentáře nepřihlášených čtenářů schvaluje redakce. Přihlásit přes hogwarts.cz