Štědrý večer

Trošku „jiná“ vánoční povídka. Volám hvězdy. Objímají mne, když se mi nedostává slov. Jako právě dnes. Hladí má složená křídla a našeptávají mi, abych uklidil zbytek bramborového salátu a sfoukl svíce. Jsem sám. Proč? Proč jsem všem, kteří mne kdy milovali, řekl, aby šli pryč? Všechny jsem odehnal ve snaze učinit život lepším. Můj, jejich … Bože, copak na tom záleží? Bláhový jsem byl. A zatímco z jiných domů slyším zvonivý smích a radost, můj dům – mé srdce! – zeje temnotou. Pod mé světlo nikdo nepřijde, aby strávil Štědrý den u mého stolu. Přesvědčil jsem se o tom ostatně i letos. Při sledování Vánočních pohádek, vší velké lásky a všech těch dobrých konců mne pojala hrůza. Co když … co když už sám nadobro zůstanu? Co když má...

Vánoční překvapení

Jednoho zimního večera – už se blížil Štědrý den – seděl starší pán v pohodlném křesle zelené barvy, které mu kdysi koupila jeho žena. U nohou mu věrně spal jeho pes – pojmenoval ho Mefisto, podle toho čerta v knihy o Faustovi. Mefisto byl také takový ďáblík, ale spíše v dobrém smyslu. Byl celý černý, jeho černá očka třpytivě zářila – snad radostí. Mefistův páníček Hubert si pročítal dnešní noviny – hlavně inzeráty. Nenašel zatím nic zajímavého, nikdy nenacházel nic zajímavého, spíš chtěl jen zabít čas. Náhle ale jeho pohled padl na jeden z inzerátů. Byl netradiční – velice neobvyklý. Psalo se v něm, že někdo zve všechny čtenáře na jakési „Vánoční povídkování“. Připadlo mu to tak trochu zvláštní – někdo zve k...

Vánoční vražda

„Ahoj, teti,“ přišla domů Hedvika, pozdravila svou tetu Amélii, která právě v kuchyni pekla cukroví. „Dobré odpoledne,“ řekla teta rádoby přísně, když jí Hedvika ukradla kousek vanilkového rohlíčku. „Copak tak veselá?“ „Koukej, co jsem našla – bezva zábava na Štědrý den,“ podala jí noviny, kde bylo v inzerátech cosi červeně zakroužkovaného. Tetička si text prohlédla, psali něco o „Vánočním povídkování“. Znělo to docela zajímavě, tetička nejprve nevěděla a tak se jen tak mimochodem zeptala: „Ty tam chceš jít?“ „Hmmm …“ protáhla Hedvika, „tobě se to nezdá?“ Tetička pokrčila rameny. Nezdálo se jí to moc, copak někdo může jen tak pozvat někoho inzerátem k sobě...

Sněhová Královna

Seděl v křesle, díval se na svého společníka. „Myslíš, že někdo přijde?“ Jeho spolusedící pokrčil rameny. Seděl dál a trpělivě čekal. Za pár minut se rozezvonil zvonek. Pomalu se zvedl ze židle se slovy: „Že by přece jen někdo?“ Jeho společník seděl nehnutě v křesle, byl zvědavý, kdo je za dveřmi. Přece jen se ale udržel a nešel se podívat. Jeho společník se po chvíli vrátil. „Kdo to byl?“ zeptal se – neudržel už zvědavost, kdo to mohl být, když s jeho přítelem nikdo nepřišel. „Jen domovník ..“ oznámil mladík – Edvard. Pak se znovu posadil do svého křesla. Ze stolku si vzal ještě nedopitý šálek s horkou čokoládou. Skoro se ani pořádně neusadil, ba ani nenapil a zvonek zvonil znovu. Vstal tedy podruhé....

Noc před Štědrým dnem

Je večer před Štědrým dnem. Na nebi nastal obrovský zmatek. Ježíšek pod dohledem své matky, Pany Marie, dohlížel nad přípravou všech dárků pro letošní Vánoce. Duše dětí, které v nebi skončily, vydatně pomáhaly a leckdy pomáhaly i duše dospělých. Všude vládla vánoční nálada a panovalo veselí. „Ježíšku?“ oslovil malého okřídleného chlapce jiný hoch, který už byl na nebi několik let. „Copak, Trevore? Nemůžeš to zabalit?“ ptal se ho Ježíšek, který zrovna musel opravit, co rozbil jiný chlapec. Byl to dárek pro starou paní, která už na světě nikoho neměla a tak musel být v pořádku. „No, mě tak napadlo… Když už jsou ty Vánoce, kde vlastně začneš?“ Všichni se zde dále věnovali své práci, jen Ježíšek se zastavil a podíval se na...

Netradiční Popelka

Na rohu, kde se sbíhají dvě ulice, stojí stánek – docela obyčejný novinový stánek. Sedí v něm starší dáma. Vypadá to snad jakoby tam byla odjakživa. Skoro jako by byla automat – takový, který lidé jen pozdraví, řeknou, jaké chtějí noviny, vezmou si je, zaplatí a pak zas rychle zmizí v davu. Ona jakoby neměla žádné jméno, sedí tam pozoruje rušnou ulici, sem tam si přečte něco z dnešních novin. Zrovna dnes dáma z novinového stánku – Klára – pročítala inzerci. Bavila se při tom, co všechno lidé chtějí – hlavně nad rubrikou „Kdo daruje …“. Co by ty lidi dneska nechtěli, říkala si. Pak zabrousila do jiných rubrik, opět se musela podivit. Tentokrát se ale moc nezasmála, připadalo jí to spíš trochu zvláštní. Někdo zve na...

Vánoční povídání

Vánoce se blíží a naše čítárna si pro vás připravila speciální akci zvanou Vánoční povídání. V mudlovském světě jsme našli sedm příběhů, které vám zpříjemní následující týden. Přidejte se k nám a vyslechněte si příběhy Kláry, Edvarda, Amélie, Huberta, Hedviky, Kristiána a Herberta. Každý z nich se s vámi o svůj příběh rád podělí. V pondělí v sedm ráno se s Vámi budeme těšit na první příběh a prožijeme spolu kouzelné Vánoce. Redakce Sub Salix