Představení na dvorku
Škrábla Micka Baryka, takže Baryk naříká. Ale vrátil jíto – až je jí to líto. Už se perou, rvou si uši, už do sebe čtyrma buší, prásk a bum a buch, ulítlo pět much. Už to nikdo neutiší – kvoká slípka, piští myši, psisko štěká, vrabci hlásí do daleka: Na dvorku je diskotéka! Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Psí zápasy
Přiběh popisuje krutý zápas ve psí aréně, kde se schzází městská spodina, aby si užila krvavé představení. Rating: 12+ Dusno v aréně rostlo, pomalu se začali uzavírat sázky. Dneska se tu měl udát velký zápas, určitě jeden z nejlešpích, jaký kdy tato aréna viděla. Místa byla vyprodaná, proudy lidí se shromažďovali kolem písčitého ringu, kde se má vše odehrát. Psi byli vpuštěny do ringu, i když jako psi nevypadali. Ten první byl vlk, šampión zdejší arény, dosud neporažen. Jeho kůže nebyla potrhaná, jako u většiny zápasnických psů. Žluté oči mu nenávistně plápolají. Tentokrát Bender, jak mu říkali, nepodnikl okamžitě útok, nýbrž klidně stál s napjaltýma ušima, pozorný a zvědavý, prohlížel so podivné zvíře, jež stálo proti němu. Ještě nikdy takového psa neviděl. Jeho...
Sprcha
Jú, to je voda, co mám rád! Voda, která se umí smát. Kroutí se vruce jako had syčí a nestačí ji vana. Už je i máma postříkaná! Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Hrozba z vesmíru – 2. Vzpomínky
Pete a Mike, nerozlučná dvojice už od školních let. Vždy spolu seděli v lavici, opisovali od sebe úkoly, prožívali spolu první dětské lásky, poznávali pravý smysl slova přátelství. Nikdy se nenudili, vždy si nějakou zábavu našli, nemohli chybět u žádné lumpárny – a že jich rozhodně nebylo málo, jako by snad na ně měli patent. Však od nich čerpali inspirace snad všichni rebelové na škole. Byli mezi nimi velmi oblíbení. Když se Pete hlásil na Technicko-fyzikální odbornou školu, Mike ani na chvilinku nepochyboval, kam jít. A o čtyři roky později, když Mike toužil po tom, jít studovat na Vesmírný Institut, Pete ho v tom rozhodně nenechal samotného. Patřili k sobě jako siamská dvojčata a každému bylo naprosto jasné, že když někde vidí jednoho z nich, tak ten...
Vodovodní kohoutek
U dřezu nám tiše tiká. Chtěl by si hrát na budíka. Cvrnká na mě: Cvrnky, cvrnky – už ses probral? Dobrá, dobrá, tak teď rychle umej hrnky! Redakční úpravy provedla Janel Weil.
Úplněk
Příběh o mladém obchodníkovi, který je na pokraji krachu a záhuby. Jeho poslední nadějí je pokusit se projít nebezpečnou trasou do hlavního města. Avšak Cesta se změní v noční můru… Nebylo to dlouho, co jsem pro to rozhodl. V podstatě mi ani nic jiného nezbylo. V dnešních dobách je uživit se čím dál tím těžší. Od té doby, co obsadili obchodní stezku lupiči, podstatě už obchodníci nemají šanci dostat se do hlavního města se zbožím. Kolikrát už říkali králi, ať je vyžene. Bezúspěšně. Válčíme ze sousední městem jen tak pro zábavu. Jak může ale může obyčejný člověk pochopit, proč se urození páni perou? Já nejsem z těch, co se bojí lupičů, ale peníze na nějakou pořádnou skupinu drahých žoldáků prostě nemám peníze. Mám jen zboží, pár koňů a nic jiného. Rozhodl...
Vzpomínka na mě IX.
Neodešli jsme ze hřbitova přímo. Museli jsme se nejdříve rozhodnout, jak se pustíme do pátrání. Začala jsem se vyptávat Petra, jestli by uměl číst lidské myšlenky. Považoval to za výstřední otázku. „Samozřejmě že ne,“ odpověděl. „Tyto schopnosti mi jaksi chybí.“ „Jenom se ptám. Myslela jsem si, že by naše práce mohla být mnohem jednodušší, kdybys to uměl.“ „Neumím to.“ „Dobře. Tak co teď budeme dělat?“ „O kom z večírku si myslíš, že by byl schopen vraždy?“ „Nikdo.“ „Zkus se nad tím zamyslet, jsme teprve na začátku,“ snažil se mě Petr donutit k reálnější odpovědi. „Ale jestli mám někoho vybrat, mohla by to být Amanda.“ „Proč? Vypadá jako hezká, jemná...







