Ze života hůlky

Osudy mnohých lidí a věcí jsou si velmi podobné. Jaký život má vlastně hůlka a jak ho prožívá? Je to snad bezproblémové partnerství navěky? Každý vztah potřebuje čas, aby se mohl vyvíjet a vylepšovat, či zaniknout. A stejné je to ve vztahu kouzelníka s hůlkou. Na samotném počátku byl jen chlad a temnota. Neexistoval život, magie ani světlo. Potom přišel ON a já konečně začínám cítit. Cítím žár! Srší jiskry! Začínám žít! Pociťuji štěstí a naději, které naplňují celou mou existenci. Vnímám jen svou sílu, kterou můžu měnit svět. A chci jej měnit! Jsem tvrdá a nepoddajná. Mám své požadavky a cíle, za které hodlám bojovat. Budu ještě silnější, až najdu toho pravého partnera, který bude mé cíle sdílet a pomůže mi s jejich plněním, a já udělám všechno pro to, aby i on...

Hlasy tiché a hlasité

Povídka přináší pohled na člověka, který se musí rozhodovat pod tíhou svých myšlenek, svědomí a lidí okolo něj, kteří mu jeho úspěch přejí jen naoko. Vzpomínka začíná uprostřed ostrých skal. Stojíme na jednom ze skalních výčnělků blízko skalní stěny. Přes hlubokou propast je vidět protější skalní stěna, která je vzdálená necelých padesát metrů. Zatímco dav několika desítek osob se tlačí u skalní stěny, na hraně útesu stojí osamocený mladý muž. Stojí tam, dívá se před sebe a přemýšlí nad svým osudem a tíživou situací. Dumá nad ztracenou láskou a promarněným životem. Jsou to nebezpečné myšlenky před tím, co se chystá udělat. Davem stojícím okolo se šíří odrazující až nenávistné řeči. Odsuzují jeho zbrklost a bezohlednost. Jen malá dívenka mladíka tiše povzbuzuje,...

Vendelína Výstřednice

Jedná se o krátký veršovaný příběh o světoznámé čarodějce Vendelíně Výstřednici, která našla zálibu v ohni a plamenech. Plápolá – oheň krásně plápolá, když na hranici je čarodějnice zkažená. Davy mudlů kolem jásají, že z ní plameny život vysají. Čarodějka ječí bolestí, což dobrý konec nevěstí. A kdože to na hranici hoří? Komu se to ohněm krev v těle vaří? To Vendelína Výstřednice jest a výkřik bolesti je její lest. Dívka si na hranici oheň užívá a příjemný, šimravý pocit zažívá. Je to vskutku zvláštní bytost, co na mudly nikdy nemá zlost. Několikrát se chytit nechá, protože ráda do plamenů spěchá. Má vlasy barvy zrzavé a jistě je povahy hravé, když dobrovolně do ohně vstupuje, a klidně šťastné mudly sleduje. Dívka bláznivá hbitě, ladně zmizí a hledat bude...

Vlčí píseň

Básnička vypráví o průběhu a potřebě lovu, aby smečka zajistila život budoucí generaci. Tam, co je hluboký jehličnatý les, je i malá prosvětlená travnatá mez, kde domov svůj mají vlci, již se dobře znají. V tomhle lese ozývá se hravé vlčí vytí zase. Vlčata na svět přišla a tak smečka na lov vyšla. Vlci bok po boku běží, jeden druhé dobře střeží. Musí skolit jelena, aby se vlčata najedla. A tak spolupracují jeden s druhým, domlouvají se pohledem pouhým. Když tu alfa samec dlouze zavětřil a v dálce statného jelena vytušil. Smečka nabrala rychlost, každý zvýšil svoji bystrost. Teď se smečka tiše plíží ke své kořisti se blíží. Nepozorovaní jsou již u něj, svoje kroky tiší – tluměj, ke skoku se připraví a pak jelena zadáví. Vlčata už nebudou mít hlad, budou moct...

Kapitola IV. – První volby

Jednoho dne zrána byla nějaká podivná nálada a došlo to tak daleko, že lidé chtěli založit vesnickou radu, vybrat opevnění a začít obchodovat s ostatními vesnicemi. Minimálně s dvěma z těchto požadavků jsem souhlasil, a tak se konaly historicky první volby do městské rady. Obsadit ji mělo hned devět lidí. Každý v radě měl zastávat nějakou funkci. Mezi těmito funkcemi byl starosta, soudce, hlavní strážce, mistr obchodník a další. Volba byla jednoduchá, každý dal na nějakou funkci svůj tip. Kdo měl nejvíce hlasů, měl se ujmout své nové funkce. Podmínkou zůstávalo, že všichni členové rady musí plnit i obvyklé povinnosti stejně jako kdokoliv jiný. Historicky první funkce starosty byla udělena mně. Dalo se to i očekávat, protože já jsem se zasloužil o přísun zásob, i...