ŽD10 – Návštěva
Drabble v žánru fantasy Oprýskané pouliční lampy vrhaly do pokoje jemné světlo. Stíny klouzaly po stěnách, po nábytku, po rysech jeho tváře. Seděl na staré prohnuté pohovce a se zamyšleným výrazem na tváři zíral na své spojené mozolnaté prsty, než pohled zvedl. „Takže mě chceš odtáhnout do pekel?“ „Prosím tě,“ odfrkl si téměř pobaveně a protočil oči. „Co tě přivedlo k tomuto geniálnímu závěru? Byly to mé rohy nebo to, že jsem nepřišel dveřmi?“ Zaťal pěsti. „Tak co chceš?“ Na okamžik odhalil řady špičatých zubů a procedil skrze ně rozladěné zasyčení. „Zachránit lidstvo.“ Nečekal na odpověď, zaťal drápy do nechráněného ramene a roztočil svět. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Tulák
Drabble ve formě básně Snáší se noc a utichá lidské hemžení, zrak pozvedá vzhůru a místo snění vydává se na tajemnou pouť mezi hvězdami po nekonečnu plout, bez cíle, bez plánu. A třeba místo světel noční oblohy vidí v nich vepsané příběhy. Vidí, jak vládci dávných dob sledují svět nový mlčky, beze slov u zrodu i pádu. Hledí na hvězdy a vidí celý svět a nechce za žádnou cenu zpět do zmatku, co vládne životu, snad vítal by ticho a samotu. A tak když Betelgeuze jasně září, tulák sedí schoulený s úsměvem na tváři, a nikdo si nevšímá starého člověka, který rozluštil tajemství odvěká. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Deštivé odpoledne
Romantické drabble Dešťové kapky zase svádějí závod po okenní tabuli. Jednu z nich doprovázím pohledem až k dřevěnému rámu, kde mi zmizí z dohledu. S pískotem konvice se odvrátím, abych zalila dva hrnečky s čajem. Do jednoho med, druhý zůstane hořký. „Co děláš v květnu?“ Letmo se na něj ohlédnu přes rameno, když promluví, a jen pokrčím rameny. „Že bychom se vzali.“ Tváří se vážně, jen jeho oči se na mě vesele smějí přes okraj knihy. Přešlápnu, možná váhavě, a zlehka si olíznu rty. Zvednu čaj a přistoupím k němu. „Patnáctého?“ Odloží knihu na opěrku křesla a natáhne se pro hrnek. „Perfektní.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD7 – drabble od Magnolie
Drabble formou rozhovoru – Co jsi to zase provedla? Pojď sem, koukej. – Já? – Ano, ty. Nedělej na mě tyhle nevinné oči, vždy se do všeho pleteš. A je to tvá vina, že se hádají. – Ale já jim nic špatného neudělala. – Tlačila jsi je k sobě přes všechny překážky a rozdíly, a teď? Podívej, jak jsou nešťastní. Zraňují se. – Jen jsem jim ukázala potenciál, co by mohlo být. Ale snažit se musí sami. K ničemu jsem je nenutila. To ani neumím. – Ale to je… to je naprosto… – Úžasné? Neuvěřitelné? Geniální? – Nerozumné! – Od toho jsi tady přece ty, Rozume. Já jsem Láska, já nemusím dávat smysl. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD6 – Jak se zbavit ženicha
Pohádkové drabble Bylo, nebylo, za devatero temnými hvozdy, sedmero stříbrnými řekami a jednou velkou louží, jedno království a v něm princezna na vdávání. Jenže místo toho, aby si s úsměvem zkoušela svatební šaty, seděla ve věži a trucovala jako malá holka. „Já ho, tatínku, nechci a nechci! Je starý, plesnivý a páchne!“ ječela při pohledu na svého ženicha. „Ale dceruško, vždyť je bohatý. Možná je starý, ale chrup má pořád pěkný.“ „No právě! Ještě mě zblajzne ke svačině,“ pravila a rozplakala se. I ženichovi se znechutila ubrečená princezna, roztáhl křídla a zamířil do své sluje. Království si oddechlo a žilo spokojeně dál. Redakční úpravy provedla Áine...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
