ŠKM – Porcelánové slůně

Magdaléna vzala do ruky porcelánové slůně. Prohlížela si ho často, nikdy ji nepřestávalo fascinovat. Bylo drobounké, nemělo snad ani tři centimetry na výšku, ale co mu chybělo na velikosti, nahrazovalo detailností. Bylo vykreslené mistrovskými tahy drobného štětečku. Magdaléna sice živého slona nikdy neviděla, ale byla si jistá, že vypadá přesně takhle. Slůně bylo drobné a křehké, delikátní a pozoruhodné stejně, jako žena, která ho vyrobila a od které ho dostala. Poprvé ji potkala na jaře roku 1746 ve Versailles. Ludvík XV. ji často zval na nejrůznější plesy a Magdaléna je ráda navštěvovala, když ji povinnosti pustily. Řadu dvořanů dávno znala, ale Jeanne-Antoinette tam musela být nová. Ano, musela, protože ji přehlédnout prostě nešlo. Ale kolem Ludvíka se...

ŠKM – Prsten s růží

Magdaléna měla před týdnem 18. narozeniny. V teplém červenci proběhla její oslava v zámeckých zahradách, tančilo se, jedlo a pilo. Všichni byli šťastní a významný den si naplno užívali. Až na Magdalénu. Uvědomovala si, že jakmile dosáhne plnoletosti, bude se muset provdat. Za někoho s královskou krví, samozřejmě… Magdaléna se ale nechtěla vdát za nějakého prince. Ona už svého milého měla. Nebyl však urozeného původu a jejich lásce tak nebylo souzeno. Magdaléna seděla na vysoké stoličce, oděna v krásných bílých šatech a kolem ní tancovaly služky a upravovaly její dlouhé vlasy, na rty jí nanášely co nejsytější rudou barvu a do toho všeho brebentily o Magdalénině novém a šťastném životě. Magdaléna je stěží poslouchala. V ruce držela zmuchlaný papír, na kterém...