Nejnovější tvorba

Temnota

Autor : dne Úno 11, 2017 | Z Vergiliova stolu | 1 komentář

Autor požádal o anonymní vydání. V temné noci světla mých majáků Se rozsvěcují opatrně. Bojím se slunce paprsků. Bojím se dne až přehnaně. Bojím se toho, co přinese. A ani to nechci vědět. Co když to člověk nesnese. Chci zůstat vprostřed noci ležet. Ty, rytíř v zlatavém brnění. Ze spárů temnoty mě rveš. Jsem ta, co se všeho bojí. Proč mě nechápeš? Dnem provedeš mě, jak nejlíp umíš. Já zas provedu tě temnotou. Bolest i strach ve mně tlumíš. Už nechci být tou...

číst celé

Další tajemství sklepení II.

Autor : dne Úno 8, 2017 | Ze STOklas | 0 komentářů

Tichem a tmou podzemních prostor bradavického hradu se tiše rozlehl klapot dívčích podpatků. Pochodně, teď bez zapálených ohňů, strašidelně trčely ze stěn. Ze šera se vynořila drobná postava třeťačky, v pravé dlani třímajíc hrstku veselých modrých plamínků. Ginny špetkou nabrala jeden z nich a ladným pohybem ruky ho vyslala k jedné pochodni. Plamínek třikrát nespokojeně zapraskal, jak byl knot vlhký, a pak se vesele rozhořel. Ginny pomalu procházela chodbou a za ní se táhl blikající pás roztomile plápolajících plamínků. Na konci chodby se...

číst celé

Další tajemství sklepení

Autor : dne Úno 8, 2017 | Ze STOklas | 0 komentářů

V chladném sklepení vládne přízračné šero. Najednou se sem tam objeví modrý záblesk a po kamenných stěnách se roztančí stíny. Za rohem sedí se zkříženýma nohama Ginny a v hlubokém soustředění zhmotňuje modré plamínky do malého plamenného zvířátka. Po chvíli se jí to podaří a její tváří přeletí spokojený úsměv. Zvířátko se jí vyškrábe do klína a čumáčkem ji jemně šťouchá do ruky. Ginny se nebrání a nechá ho šmejdit kolem. Tu se však ztichlým sklepením rozlehnou kroky. Ginny leknutím nadskočí a rychle se zvedne. Zvířátko s hlasitým PUF zmizí...

číst celé

První den ve škole

Autor : dne Úno 2, 2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

V pátek hned po ránu sova přinesla mi zprávu. Do školy jsem se dostala, radostí jsem hopsala. Na nákup jsem letěla, rozpadlé šaty koupila. Peněz mi zbylo drobátko na kouzelné párátko. Pan Ollivander se jen mih, jaký já jsem měla švih! Teď párátkem nemávám, o okolí se obávám. Dočkám se teď času, jako husa klasu. Jak se kouzlit naučím, bezpečí všem...

číst celé

Třináct vlajek – 8. kapitola

Autor : dne Úno 2, 2017 | Třináct vlajek | 0 komentářů

Baralské tržiště Loď, která okolo poledne zakotvila v Baralském přístavu, byla až nápadně nenápadná. Na palubě nebylo živáčka, na stěžni nevlála žádná vlajka a po obvodu paluby visely pytle. Z paluby byl spuštěn vratký můstek, po němž dva plavčíci tlačili trakař. Nebo spíše: jeden tlačil a druhý se trakaře přidržoval, neboť při každém kroku zakopával o vlastní boty. Jack se pod můstkem vysíleně zastavil. „Jak v tom můžeš chodit?“ vybafl na Tima. „Zvedám nohy…“ opáčil Tim pozoruje vysokou stěnu před nimi. Molo, na němž stáli, totiž...

číst celé

Příběh exorcistky – 2. kapitola

Autor : dne Led 31, 2017 | Fantasy, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Dívala jsem se na tu školu a byla dost nejistá. Celkem jsem se bála, co mě tam čeká, ale zároveň jsem se tam hrozně těšila. Mohlo to znamenat splnění mého snu. Snu chránit ty, které mám ráda, a už nikdy nedovolit, aby mi někoho blízkého zabili. Zhluboka se nadechnu a pobídnu Shadowa krokem dopředu. Jeli jsme až k bráně, kde jsem seskočila a raději si dala na hlavu kapuci. Sice by mě nikdo poznat neměl, ale jistota je jistota. Stáli tam dva muži v tmavých uniformách se znakem exorcistů. Podívali se na mě a na mého koně. „Další zájemce o naši...

číst celé

Moje maminka

Autor : dne Led 31, 2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Moje maminka chodí do práce, přesto dělá dobré lívance. Umí zpívat, kreslit, hrát, občas také trochu řvát. Táta na ni občas křičí, mamka si dá pouze liči, tatínka si nevšímá, radši křečka pochová. Potom oběd uvaří, seriál jí uvádí. Má nás ráda a my též, taťkovi večer maže pleš. Moje máma, maminka, když vidí malá miminka, pohladí je po vláskách a odejde po krůčkách. Máme ji moc rádi, jsme s ní...

číst celé

Nebezpečí zániku

Autor : dne Led 24, 2017 | Z knihovny K. Popletala | 0 komentářů

Anotace: Roky utrpení a nenávisti se vyplatily. Elen Carter se vrací do hry, po letech v Azkabanu prchá, aby pomstila sebe, své blízké a celou kouzelnickou společnost. Autor: Brianne Jamie Morgan Byla jsem štvanec, uprchlík, azkabanský vězeň na útěku. Spravedlnost a práva zanikly v zmanipulovaném světě Ministerstva kouzel. Pokud jsem někdy chtěla svědčit ve prospěch své neviny, dočkala bych se pouze výsměchu ze strany vyšetřovatelů. Nikdo nebyl na mé straně, nikdo nevěřil, že jsem svého nevlastního otce smrtijeda nezabila jen tak, ale pod...

číst celé

Síla Trojice

Autor : dne Led 24, 2017 | Nezařazené, Z knihovny K. Popletala | 0 komentářů

Úvod: Znovu jsem se procházel parkem Jiráskovy sady a nechal se unášet zpěvem ptáků. Ovládl mě pocit naprostého uvolnění, pocit naprosté úcty ke zdejší přírodě. Kráčel jsem po upravené cestě kolem stromů a pozoroval jejich majestátnost. Pak jsem dostal impuls, abych se jich dotkl, abych se s nimi více seznámil. Přiložil jsem proto své dlaně na jejich suchou kůru a vnímal jejich energii, která mnou prostupovala. Opravdu jsem cítil něco, co by se dalo definovat jako jejich vlastní energie, jejich zpráva pro mě… Autor: Stanley Smoker Kapitola 1...

číst celé

Třináct vlajek – 7. kapitola

Autor : dne Led 24, 2017 | Třináct vlajek | 0 komentářů

Plenit a loupit Příští měsíc se Dagger dařilo. Hned první týden po Setkánízahlédl Jack na obzoru bílé plachty. „Loď na obzoru!“ zavolal dolů a spolu s Timem se spustil na palubu. „Jak je dostaneme?“ obrátil se na Lence za kormidlem. „Co navrhuješ ty?“ odpálil zpět Lenc. Jack se na chvíli zamyslel a vzápětí jeho levý koutek vylétl vzhůru. „Míří k támhletomu ostrůvku, možná chtějí načerpat vodu. Pokud je zatlačíme do mělčin, nebudou nám moct proklouznout… pokud nemaj nízkej ponor. A jak tak koukám na ty jejich neohrabaný manévry, tak nemají!“...

číst celé